U palivového dřeva není třeba přemýšlet jen nad druhem stromu, z kterého pochází, ale také je dobré vědět něco o velikosti polen. Jakou délku a šířku si nachystat a kdy je do ohně přiložit?
Na velikosti záleží
Jedna banální poznámka na začátek – když kupujete štípané palivové dřevo, je opravdu dobré se podívat, jakou délku mají prodávaná polena. Možná trochu úsměvné, že? Ale těch, kterým dovezli domů paletu štípaného dřeva a polínka se tak nějak do krbu nevešly, je víc než dost. A pak už těch úsměvů moc neuvidíte.
Všechny krby a kamna totiž nedělají stejné a všichni prodejci neřežou dřevo na stejnou délku. U dobrých prodejců si můžete vybrat třeba i ze tří délek polen, například 25, 33 či 50 cm. Koukněte tedy napřed do kamen nebo do doporučení od výrobce. A pamatujte, polena by měla být zpravidla o cca 20 % kratší, než je topeniště.
I na šířce záleží
Polena už tedy koupíte tak akorát dlouhá a teď ještě, co s tou šířkou? U kulatých polen by šlo o průměr, ovšem u štípaných jde o tzv. štěpnou hranu – tedy na jak široké kusy je dřevo štípané. V nabídkách štípaného dřeva se setkáte s nízkou, střední a vysokou štěpnou hranou. Nízkou mají taková skoro jako třísky a vysokou mají ty velké a širší kusy.
A proč je šířka důležitá? Samozřejmě jde i o to, jak máte velká dvířka do krbu, ale hlavně je dobré vědět, kdy a jaká polena do ohně dát.
Dřevo s nízkou štěpnou hranou, tedy užší či tenčí, je lepší použít na roztopení – lépe chytí, oheň tak jednoduše vzplane a nakonec i kamna s komínem rychleji rozehřejete. Když budete mít taková vždy po ruce, tak nemusíte pokaždé ty se střední nebo vysokou štěpnou hranou štípat nebo mít v záloze i polínka měkkého dřeva. Stačí vám jen tvrdé dřevo, které se stejně lépe hodí kvůli výhřevnosti a prostě pak jen na jednotlivé fáze topení použijete různě široká polena.
Ty širší, tedy s vysokou či střední štěpnou hranou si nechte na přikládání a udržování ohně.